Skalice - Braníšovice 7:2 (5:0)

G: M.Vyžrálek (M.Věchet), R.Gottlieb (V.Křepela), K.Tapšík (M.Věchet), M.Vyžrálek (V.Křepela), M.Vyžrálek (M.Věchet), M.Vyžrálek (R.Gotttlieb), M.Vyžrálek (M.Věchet)

Žluté karty - 

Sestava -  L.Klim - K.Tapšík, L.Suchan, Zd.Svoboda st., R.Gottlieb - L.Bartuněk (78.Z. Sarkozi), L.Venhuda (61.M.Hlávka), M.Věchet, V.Křepela - Mich. Kölbl, M.Vyžrálek (70.R.Žitka).  

Na domácí zápasy se většinou scházíme v silnější sestavě než na výjezdy. Pozitivní před zápasem bylo, že to byl i tento případ. Po nemoci se vrátil do sestavy Svoboda Z., z moravské metropole k nám po zimním spánku zavítal ztracený syn L.Venhuda.  Úspěšnou premiéru mezi muži si odbyl i dorostenec Žitka. Se sestavou měl problémy i náš soupeř, přijel pouze v jedenácti lidech, a to ještě o jednom hráči se přijímaly sázky, kolik má v sobě promile.

V prvním poločase existovalo na hřišti pouze jedno mužstvo (to naše),  soupeř si vypracoval pouze jednu vyloženou šanci za stavu 1:0, tu vychytal brankář Klim.  Naši ostrosřelci  ze střední vzdálenosti si jistě všimli, že hostující golman má velké problémy se střelami ze střední a větší vzdálenosti. A tak se dá z klidem říci, co gól to perla.  První branku vsřelil bodlem pod břevno z hranice velkého vápna Vyžrálek  - 1:0. Druhý gól padl, jak přiznal šťastný střelec, trochu náhodně.  Gottlieb se snažil od autové čáry centrovat a míč krásně zapadl pod břevno. Náhoda, ale krásná - 2:0.  O třetí branku se postaral kapitán Tapšík střelou opět z hranice velkého vápna  pod břevno - 3:0.  Další branka padla po krásném pasu Křepely na Vyžrálka, který ladně přehodil hostujícího golmana - 4:0.  Pátý zářez do sítě nešťastníka přidal po výkopu našeho golmana a lehkém prodloužení Věcheta opět pohotový Vyžrálek , který si zaběhl za obranu a opět přehodil golmana - 5:0.

Do druhého poločasu jsme vstoupili trošku lehkovážně, soupeř to vycítil a začal nepříjemně kousat. Po faulu Suchana si řekl o možnost pok. kopu, ten ale Klim znamenitě vyrazil. Toto varování nám nestačilo a po rychlém vhazování se soupeř ránou z první trefil do protipohybu Klima - 5:1. Paradoxem bylo, že střelcem byl muž z naší sázky (viz výše).  Než jsme zapli na vyšší obrátky,  skóre na naší "světelné" tabuli ukazovalo 5:2. Naštěstí Vyžrálek obul sřelecké kopačky a drama nepřipustil. Po přiťuknutí Gotlieba, kdy všichni včetně golmana čekali centr, náš vytříbený,  jemný technik s přesností hodináře zamířil ke vzdálenější tyči a narodil se další výstavní kousek - 6:2. Skóre uzavřel po pasu za obranu kdo jiný, než náš všudybyl Vyžrálek nekompromisní střelou k tyči za kterou se golman jen ohlídl.  Poté se už Vyžrálek nad soupeřem smiloval a řekl si, že pět golů za zápas nedává ani Messi a nechal se vystřídat...  

Nemá cenu vypisovat všechny šance, byl by to román na pokračování. Většinou všichni chválí střelce,  a proto bych chtěl vyzvednout dnešního dvorního nahrávače Věcheta. Čtyři asistence se též nerodí každý den (týden). Nezbývá než věřit, že jsme se nevystříleli a že jsme si nějaké góly nechali na Jezařany....